Mezinárodní den žen ve vědě

„Připomenout zásadní úlohu žen ve světě vědy a podpořit jejich zapojení do výzkumné činnosti,“ to si dává za úkol Mezinárodního den žen a dívek ve vědě, který se slavím 11. února. V ČR ho připomíná NKC Gender a věda, oddělení Sociologického ústavu AV ČR, jehož cílem je přispívat k rozvoji debat o genderové rovnosti ve vědě a vzdělávání. I Synth Library svými aktivitami reaguje na nerovné podmínky a přetrvávající stereotypy, kterým ženy čelí v oblasti elektronické hudby a hudebních technologií. Připomínáme si tedy dnes několik vědkyň, které nás inspirují.

TARA RODGERS

Multiinstrumentalistka, skladatelka a historička elektronické hudby a zvuku, zakladatelka sítě Pink Noises, jednoho z prvních feministických mediálních projektů, který měl za cíl zviditelnit ženy působící na elektronické hudební scéně. Deset let po založení projektu vydala Tara Rodgers stejnojmenou knihu, 24 rozhovorů s hudebnicemi, které tvoří nebo tvořily elektronickou hudbu (od Pauline Oliveros po Pamelu Z). Kniha významně přispěla k veřejné diskuzi o nerovnosti a stereotypech, nejen na elektronické hudební scéně a především k posílení ostatních žen, které tvoří s hudebními technologiemi. Název byl inspirací mimo jiné i kolektivu žen hrajících na modulární syntezátory Nikol Strobachové (Bastl Instruments). Vedle svých výzkumů se Tara Rodgers stále věnuje i hudební tvorbě a minulý rok vydala projekt Synthetic Fields.

LUCIE VÁGNEROVÁ 

Hudební vědkyně zabývající se především tématy genderu, rasy a práce v oblasti hudebních technologií a digitálních médií. Působila jako pedagožka v Columbia University v New Yorku a  je spoluzakladatelkou projektu BKT Education. V jednom ze svých výzkumů se Lucie Vágnerová zabývala rolí žen v oblasti, která zůstává většině hudebníků*ic skryta, ve výrobním procesu hudebních nástrojů. Výsledný článek„‘Nimble Fingers’ in Electronic Music: Rethinking sound through neo-colonial labour“ vybízí k zamyšlení nad tím, co to vlastně znamená „ženy v elektronické hudbě“. Budeme ochotni do této kategorie zahrnout i ty neadekvátně ohodnocené ženy s „hbitými prstíčky“ v továrnách a postavit se za ně?

ARI MELENCIANO

Designerka, audiovizuální umělkyně, vědkyně a zakladatelka iniciativy Afrotectopia, která ve svých projektech propojuje umění, design, technologie, Black culture a aktivismus. Pořádá vzdělávací akce a vytváří příležitosti pro afroamerickou minoritu v oblasti umění a technologií.  Snaží se propojovat různé obory s cílem imaginovat a společně designovat budoucnost lidí africké diaspory. Afrotectopia vznikla původně jako festival, který uspořádala Ari Melenciano během svých studií na NYU s důležitou myšlenkou zviditelnit přínos afromaerických tvůrců*kyň a vědců*kyň a zpřístupňovat technologie a určité obory znevýhodněné afroamerické minoritě.

WENDY CARLOS

Z hodin syntezátorů v Synth Library si možná pamatujete „Bacha pod proudem„, kterého na konci 60. let oživila s pomocí Moogových syntezátorů vědkyně a hudebnice Wendy Carlos. Byl to významný moment pro popularizaci syntezátorů a takových významných momentů vytvořila Wendy Carlos celou řadu. Znáte určitě minimálně její soundtrack k Mechanickému pomeranči nebo Osvícení Stanley Kubricka. Wendy Carlos ale také významně přispěla přímo k vývoji Moogových nástrojů, nestudovala totiž jen hudbu, ale také fyziku a od mala ji bavilo stavět nejen zvuková elektronická zařízení. Její kariéru zásadně zpomalil proces tranzice, kterým procházela v době vydání Switched-on Bach, kde byla prezentována ještě svým původním jménem a genderem, který ji byl přiřazen při narození. Nutnost několik let skrývat tento proces „sladění“ ji připravila o mnoho příležitostí. Je ale třeba připomínat hlavně její tvůrčí a vědecký přínos, který považuje za důležitější. Wendy Carlos měla zásadní vliv na estetiku elektronické hudby, o některých jejích projektech, se dnes už správně mluví jako o prvním ambientu, vyšly totiž několik let před alby podobného ražení proslaveného Briana Ena. Při komponování Carlos pracovala s dvanáctitónovou harmonickou stupnicí, svým vynálezem, který představuje „rovnoprávnější“ tónové prostředí, používala zajímavým způsobem vokodér dávno před tím než to bylo cool, a byla také jednou z průkopnic používání digitálních technologií. Minulý rok vyšla o Wendy Carlos kniha, kterou ovšem tato významná solitérka elektronické scény neautorizovala, a vůči které se ohradila.

„I’m not so excited to follow the obvious, nor to repeat what’s been done very well already, personally, it’s not too interesting.

O Wendy Carlos a dalších významných ženách, které bádaly nebo stále bádají v oblasti elektronické hudby a hudebních technologií, si můžete přečíst také v našem sborníku TRIGGER. K dispozici máme ještě pár čísel. Zdarma na vyžádání. Napište nám.

 

Citáty několika zásadních vědkyň jsou také součástí sample packu Essential Sounds, který vytvořilo několik členek*ů kolektivu Trigger minulý rok v rámci rezidence Feministických institucí na festivalu DGTL FMNSM.